15. Kapitola - Hvězdná hrozba

13. října 2018 v 20:58 | AmberPaw |  Příběhy Nočního klanu
Byl chladný podzimní den. Tábor spal. Kočky nevylézaly z doupat. Ztracená tvář vyzvala Vlčí srdce na lov. Ona souhlasila.

Ulovily jen pár kousků. Dvě polozmrzlé myši, jednoho hraboše a chlupatou veverku. Nakrmily staršího a matku. Zbytek (ty myši) si daly společně. Kolem procházela Jílka, zvědavě pokukovala na jídlo. "Nalov si svoje!" prskla Vlčí. "Chce říct, jdi na lov," doporučila Ztracená a probodla Vlčí pohledem. "D-obře, jdu na lov." odpověděla trochu zaskočená Jílka a odhupkala z tábora.
"Jo jo, jen si jdi," zazubila se Vlčí. (Lidi zítra skončí můj život. Jdu na seminář a pokud ho přežiju, musím se ještě naučit na pondělní test z vlastivědy a napsat sloh na - taky - pondělí. Držte mi tlapky! Jo a v nejtěžším karate na světě jsem skončila třetí!)
Březoočka zrovna vyběhla na mýtinku. Vypadala zoufale. Doběhla k jediným kočkám venku kromě jí. "Vlčí! Ztracená! Musíte mi pomoct!"
"Co se stalo?"
"Bylinky! Je jich tak málo! Nemám skoro ani na vyléčení tří koček s lehkým kašlem!"
"Aaaa.... jak ti máme pomoct?"
"Musíte najít co nejvíce bylinek! V sázce je celý život klanu!"
"Oukej, pošleme všechny učedníky, stačí?"
"Jo."

A tak se všichni vydali hledat bylinky, ovšem...
 

14. Kapitola - Hvězdná hrozba

1. října 2018 v 14:11 | AmberPaw |  Příběhy Nočního klanu
Noční záře málem usnula při tom hlídání tábora. S Hvězdnou si psaly pachové zprávy celou noc.
"Hvězdná noci?"
"Ano, Noční záře?"
Záři při slovech 'Noční záře' zahřálo u srdce. Trénovala tak dlouho! Celých 9 měsíců!
"Um, jen jsem chtěla vědět, jestli spíš."
"Oukej, tak asi dvě hodiny nespím."
"Oukej."
"Tak... co teď?" tázala se Hvězdná noc.
"Netuším, můžeme se jít vyspat. Jo! Vyspím se a pak půjdu celý den lovit!"
"To zní fajn," kývla Hvězdná, "můžu lovit s tebou?"
"Ummmmmmmmmmmmmmmmmmm.................." natahovala Záře, "jáááááá, jo, pak tě..... ehmm.m.m... vzbudím," zazubila se Záře.
"No fajn," řekla Hvězdná trochu váhavě. Tebe si, kočičko, pohlídám.
"Eheh."

-

Záře se vyplížila z tábora ve chvíli, kdy bylo slunce nejvýš.
Plížila se k hranicím s jedním klanem. Byl tam.
"Ahoj, Noci," řekl učedník a zahýbal obočím (pokud ho kočky maj :D).
"NE," odpověděla ostře Záře. "UŽ JSEM VÁLEČNICE NOČNÍ ZÁŘE A MÁM NĚKOHO JINÉHO! JE KONEC!!!!" otočila se a odešla.
"Co-co? Počkej! Řekni mi, kdo to je!"
"Začíná na H a končí na C, sbohem, teda, shvězdným klanem."
"Co-co? Počkej! Řekni mi, jak se jmenuje!"
"Začíná na H a končí na C, měj se!"
Tak na H a končí na Céčko, jo? To mi někoho připomíná... No jasně! pomyslela si šedá kočka.

13. Kapitola - Hvězdná hrozba

24. září 2018 v 12:20 | AmberPaw |  Příběhy Nočního klanu
Ztracená tvář zavrčela a skočila na náhradu za zástupkyni Černouchou. "Ty podvodnice!" Křikla. Náhrada se jí vyhla a Ztracená skončila v prachu na zemi. Náhrada na ní položila tlapu a zasmála se. "Tmavá drápka se nevzdává!" Ztracená zavrčela a přetočila se. "Myslíš si, že ty můžeš zastavit ? Jak najivní."
"Máš pravdu, já sama tě neporazím."
"Konečně jsi prozřela!"
"Heh, ale Orlí spár jo!" Křikla Tvář a z křoví se vinořil téměř černý válečník který stáhl Drápku z Tváře. "Co-co?"
"Lehké vítězství, ses- Tmavá drápko."
"Brat- Spárku! Jaks mi to mohl udělat!"
"Vy jste sourozenci?!" Vyjekla Ztracená tvář.

---

Zlatohnědík se probudil v doupěti učedníků. Probudil ho jakýsi výkřik, či co. Vyšel ven.
Po krátké chvíli našel v lese Orlího spára, Ztracenou tvář a Černonohou. Teda... on si myslel, že je to Černonohá. "Proč útočíte na naší zástupkyni?!" Pustil se do nich. "Zlatohnědíku! To je Tmavá drápka! Té nesmíš věřit!" Křikla na něj Ztracená tvář. "Ou, pardon, tedy," Zlatohnědík zahrabal tlapkou do země na důkaz jeho stydu. "Nevěděls to," kývl Spár. "Děkuji."
"A teď ji poďme zahnat na její území a zařídit že už se tady nikdy neukáže!" Dodal válečník.

SLunce bylo nejvýš. Kočky skandovaly.
"Zlatohnědé pírko! Zlatohnědé pírko! Hvězdná Noc! Hvězdná Noc! Noční záře! Noční záře! Sokolí prach! Sokolí prach!"
"Kdo ještě?" Zeptal se šeptem válečník.
"Nikdo," sykla zpátky válečnice.
Čtyři noví válečníci si vyměnili pohledy mezi sebou.
Konečně!
 


12. Kapitola - Hvězdná hrozba

10. září 2018 v 14:24 | AmberPaw |  Příběhy Nočního klanu
Ztracená tvář se vydala sledovat v noci Černouchou, co dělá a tak.

Až všichni usnuli, zástupkyně se vydala ven z tábora. Plížila se územím, větřila a zastavovala se, jakoby tušila, že ji někdo sleduje.
Po nějaké době, kdy se dostala doprostřed území, promluvila do tmy: "Já vím že mě sleduješ."
Ztracená si pomyslela: Počkám co řekne, tohle je možná součást jejího plánu.
Zástupkyně došla k řece na napití. "Ztracená tváři." Ztracená ztuhla.
Černonohá se dlouze napila. "Tak vylez."
Ztracená tvář vylezla ze křoví a řekla: "Vzdávám se."
Černouchá se zasmála. "Pozor na pach."
To je divné, Černouchá je přeci stará a je ráda že rozpozná pachy ostatních koček. Pomyslela si Tvář.
"Hele... Černouchá, pamatuješ si jméno mého učedníka?"
"No jistě!"
"A?"
"A co?"
"No jak se jmenuje?"
"Je to... přece... Zlatohnědík!"
No jasně ty falešnice, je to Sokolík, řekla si v duchu Tvář.

UnderTale podle mě

30. července 2018 v 13:48 | AmberPaw |  Pro Vás
Povídka kterou jsem měla v plánu smazat, ale je na to moc dlouhá.

Creepypasta - Konec se blíží (Kopyta III.)

22. července 2018 v 20:21 | AmberPaw |  Pro Vás
Tohle NENÍ pro slabé povahy. (To byl ale vtip..)

11. Kapitola - Hvězdná hrozba

13. července 2018 v 20:42 | AmberPaw |  Příběhy Nočního klanu
Po boji se zjistilo, kdo zemřel. Noc viděla Zlatohnědíka, jak jde za Sýčkovým měsícem (pomůže mi někdo se skloňovánííím??). Možná proto, aby se stal válečníkem, kdo ví. Noc si ho nevšímala. Není její starost, tak co. Měsíc začal svolávat klan. "Milý klane, jelikož Javorová hvězda zemřela a já jsem se stal velitelem, vybírám si svého zástupce..." rozhlédl se po kočkách. Jeho zrak visel na Ohnivé tlapce. Ta se na něj zářivě usmála a pokývla hlavou. On se po chvíli díval dál. Tato má v kapse, pomyslela si Noc. "...a to bude... To bude... To bude... ČERNOUCHÁ!!" Klan začal skandovat: "Černo-uchá! Černo-uchá! Černo-uchá! Černo-uchá!" Jmenovaná kočka vyšla na skálu. "Děkuji, Mračný klane." Všichni se šokovaně podívali na zástupkyni. M-mračný klan? Co to sakra je? Nechápala Noc. "Č-černá, tady jsi v N-nočním klanu," vykoktal Měsíc. "No jo! Heh, vlastně- chci říct, děláte, jakobyste se nikdy nepřeřekli!"

Trochu kratší, ale já vás chtěpa potěšit aleapoň kouskem. Protože, kolem tohohle fandomu už se moc nepohybuji. Já teď spíš FNAF (Five Night's At Freddy's) a nově UT (UnderTale) takže fakt nevím, co bude s tímto blogem :c

Úprava blogového systému

13. července 2018 v 20:03 | AmberPaw |  Novinky
Ne, blog.cz se nemění. Jenom, tady na tomto blogu. Pamatujete, jak jsem říkala, že když někdo napíše 'Kdy bude ___?' a udělá to opakovaně tak ho bloknu? No, tak tyto komentáře budu smazávat, teprve až když tímto budu spamovaná, tak toho člověka upozorním atd., protože mi došlo, že bloknutí je moc OP a že si hraju a dámičku co může všechno.
Děkuji za váš čas který vám už nikdo nevrátí - ani Mika, královna času

Creepypasta - Smrt pod uzdami (Kopyta II.)

18. června 2018 v 13:40 | AmberPaw |  Pro Vás
Tiumen - Tic Tac
Korok - Krok
Norma - Normálka

Bylo normální ráno a já jsem se oblékl. Šel jsem na výzvědy co Cukříkovi. Je to už rok co utekl, ale stejně. Já se nikdy nevzdávám.
Když jsem vyšel ven, přivítala mě černá kočka. Ano, Inkira. Pořád mňoukala, abych šel za ní. Řekl jsem jí, že musím najít Cukříka, ale ona se naštvala a zasyčela na mě. "Tak fajn, tak fajn," řekl jsem nakonec, protože už mě fakt štvala.
Šli jsme spolu k silnici (asi 3 kilometry) a tam podlezla pod křovím. "Ne, to fakt ne, nenuť mě." prosil jsem, ale ona zasyčela a tak jsem byl nucen podlézt pod křovím.
Předemnou se rozkládala krásná bujará mýtina. Inkira začmuchala a přikrčila se. Neuniklo mi, že stáhla uši k hlavě a sklopila ocas. Plížila se za strom, kde vykřikla. Přiřítil jsem se tam a co nevidím - Cukřík! Ta černá umouněná kočka - Inkira - mě dovedla k Cukříkovi!
Potom jsem se dozvěděl, že stačilo to křoví obejít...
Díky moc, Inkiro...

Řekl jsem svému otci, že jsem našel Cukříka u silnice, a že za to vděčím Inkiře. Když jí chtěl dát otec nažrat (to se ještě nikdy nestalo, že by dával někomu nažrat), Inkira zmizela.

K večeru k nám přišla bílá kočka s černýma ušima s houbou na mytí nádobí a dožadovala se jídla. Mňoukala... jako Inkira! Ale to není možné... Pak mi došlo, že takovou modrou houbu mají jenom ti ze stavebnictví z oddělení vápna! Inkira šla pro houbu schovanou ve vápně!
Doma jsem našel další zápisky:
Třináctka utekla...





na pastvinu.
---
Toto je můj druhý deník. Mimochodem, potuluje se kolem farmy nějaký... uh... William Afton... myslím že to je on. Třináctka vyhrála další dostih. Už je to nuda, jak furt vyhrává. No jo.
---
Afton mi donáší koláčky. Jsou moc dobré.
---
Už musím zase do školy. Brr. Ve škole vidím koně. Hlaavně někoho, kterého neznám.
---
Dozvěděl jsem se, že ten neznámý je Tic Tac.
---
Takhle dál žít nemůžu. Můj nůž Jigsaw mi pomůže z tohoto pekla. Nenáviděl jsem vás všechny.

Zajímavé. Tic Tac je dobrý, ale na Třiny nemá.

Creepypasta - Kopyta

15. června 2018 v 12:56 | AmberPaw |  Pro Vás
Oukej, tohle bude psané trochu jiným stylem, tak bachaSmějící se
Jinak:
Sixteen - Třináctka
Železník - Ocílek
Kouřová bomba - vymyšlená
Registana - Rerky
Teresina - Tereza
Amant Gris - Amand Grap
Brenet - Brunet
Valldemoso - Valdemaso
Sagar - Cukřík

Kam dál